HORNÍ HBITY jsou vesničkou - částí obce Jablonná. V celé obci Jablonná je celkem 127 hospodařících domácností (údaje ze sčítání lidu z roku 2001); v části Horní Hbity je evidováno 46 adres (údaj z roku 2005).
Horní Hbity naleznete mezi městem Příbram a městečkem Kamýk nad Vltavou; Horními Hbity prochází také značená turistická cesta (modrá značka).
Identifikace *
ICZUJ: 540374
KODCOB: 056171
ID31: 8868
ID32: 8868
GPS: JTSK (Y, X): 768799, 1088161
S-42 (Y, X): 3438742.095, 5502762.365
UTM (Y, X): 438643.4660, 5500421.4380
Šířka/Délka: 49° 39' 11.5682931900", 14° 8' 59.8590890400"
Historický lexikon obcí 2005
HORNÍ HBITY v r. 1869 pod názvem Horní Hbyty osada obce Hbyty v okr. Příbram, v r. 1880 pod názvem Horní Hbyty osada obce Dolní Hbyty v okr. Příbram, v r. 1890 pod názvem Horní Hbyty obec v okr. Příbram, v r. 1900-1950 obec v okr. Příbram, od r. 1961 část obce Jablonná v okr. Příbram
Správní zařazení
Horní Hbity nemají vlastní obecní úřad; spadají pod obec Jablonnou (NUTS 5 - CZ020B 540374): OBECNÍ ÚŘAD JABLONNÁ
Z historie
Obec HORNÍ HBITY je oficiálně evidována od roku 1869 pod názvem Horní Hbyty osada obce Hbyty v okrese. Příbram, v roce 1880 pod názvem Horní Hbyty osada obce Dolní Hbyty v okrese Příbram, v roce 1890 pod názvem Horní Hbyty obec v okrese Příbram, v roce1900-1950 obec v okrese Příbram, od roku 1961 část obce Jablonná v okrese Příbram. Ovšem další prameny dokládají, že existovaly již mnohem dříve. Pravděpodobně existovaly pouze Hbity o dvou částech, o nichž první písemná zmínka pochází z roku 1325. Také se objevují na dochovaných vojenských mapách (kde pod jedním jménem Hbyty se ukazují dvě obydlená místa - dnešní Dolní a Horní Hbity). Tyto vojenské mapy jsou na svou dobu velmi přesné a tedy je zřejmé, že dvě osídlená místa pod jedním názvem existovala již dlouho.
Nejstarší dochované mapy pocházejí z doby habsburské monarchie. Habsburská monarchie, též Rakouská monarchie jsou neoficiální názvy historického státního útvaru, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie od roku 1526. Habsburkové získali český trůn po Jagelloncích. Roku 1515 byly mezi Habsburky a Jagellonci uzavřeny vídeňské smlouvy, jejíž součástí bylo dojednání sňatku Ferdinanda Habsburského s Annou Jagellonskou (ten se uskutečnil v roce 1521). Následujícího roku byly Ferdinandovi bruselskými smlouvami přiřčeny dědičné habsburské země (Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Korutansko, Kraňsko a Tyrolsko), Alsasko a Württembersko. Když roku 1526 zemřel Ludvík Jagellonský, Ferdinand se domáhal dědického práva své manželky na Korunu českou a Uherské království. V Čechách byly sice Ferdinandovy dědické nároky odmítnuty, avšak nakonec byl přijat na základě volby. V ostatních zemích Koruny české (země Koruny české či pouze Koruna česká je název historického státního útvaru, někdy laicky a nepřesně zvaného České království, který byl tvořen svazkem tří zemí pod svrchovaností českého krále; jádro tvořilo České království, Markrabství moravské a Vévodství slezské) dědický nárok byl uznán v podsatě bez problémů. V roce 1713 poslední žijící Habsburk v mužské linii Karel VI. vydal pragmatickou sankci (potvrzení nástupnického práva Habsburků - i v případě ženy) a sňatkem císařovny Marie Terezie s vévodou Františkem I. Štěpánen Lotrinským - a poté nástupem jejího syna Josefa II. počali panovat habsbursko-lotrinští panovníci. Jejich panování skončilo rakousko-uherským císařem Karlem I. (vládl nad zeměmi Koruny české od roku 1916 do roku 1918; byl to poslední panovník z rodu habsbursko-lotrinského, zemřel na zápal plicv roce 1922). V roce 1918 tedy skončilo monarchistické zřízení a země se stala republikou; prvním prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Ale vraťme se k vesničce Horní Hbity. V historických pramenech nalezneme, že její název (Hbity jsou součástí názvu pouze dvou obcí v České republice - Dolních Hbit a Horních Hbit) procházel různými proměnami, jak ukazují rozličné alternativní názvy:
Alternativní názvy
**
část obce Horní Hbity
část obce Horní Hhbyty
část obce Hornohbity
část obce Hořejší Dbyty
část obce Hořejší Hbity
část obce Hořejší Hbyt
V době císaře Josefa bylo uskutečněno vojenské mapování monarchie - tzv. I. vojenské mapování - Čechy 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) v měřítku 1:28 800***. Jeho podkladem se stala tzv. Müllerova mapa zvětšená právě do měřítka 1:20 800; důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" (t.j. "od oka"), pouhým pozorováním v terénu. Přesto vznikla mapa s důležitými údaji. A právě na této mapě se ukazují Hbity jako dvě blízká sídla:
Horní Hbity - pod názvem Ober Hbit - se ukazují také na Císařských povinných otiskcích stabilního katastru Čech (1824-1843)****:
Zmínku o vesničce Horní Hbity dokonce nalézáme také v zápisech z jednání Sněmu království Českého 1883-1889 (4. zasedání, 16. schůze, část 3/3)
*****:
Přesto, že Horní Hbity byly po dobu své historické existence vždy vsí poměrně malou
******, tak zejména koncem devatenáctého a v prvé polovině dvacátého století byl hornohbitský život přece jenom poněkud rušnější, než je v prvém desetiletí století jednadacátého. V prvých desetiletích dvacátého století byly dokonce v Horních Hbitech dva hostince i obchod; a také několik poměrně prosperujících statků. I tak malá víska měla své pohlednice; a ty byly také posílány! Je zásluhou sběratelů, že se několik pohlednic zachovalo - a podávají nám tak svérázné svědectví o životě své doby:
Díky tomu, že byly publikovány, můžeme se na několik hornohbitských pohlednic také
podívat - a představovat si, jak asi život v prvních desetiletích dvacátého století v Horních Hbitech probíhal...
V současné době již nejsou Horní Hbity součástí Dolních Hbit; jsou součástí obce Jablonná, kde také sídlí obecní úřad.
Prameny
Územně identifikační registr (stav k 28.2.2003)
Brožek, L. - Prášil, P. - Martinovský, P.: Příbramsko na starých pohlednicích, vydavatelství Baron, Hostivice 2007
Laboratoř geoinformatiky Univerzity J.E.Purkyně - www.geolab.cz
Ministerstvo životního prostředí České republiky - www.env.cz
Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
_______________________________
Vysvětlivky:
*Identifikace
- ICZUJ - identifikační číslo základní územní jednotky
- GPS - souřadnice různých systémů pro identifikaci obce na mapách
**Alternativní názvy
- všechny možné názvy, pod kterými se obec vyskytuje v matrikách nebo v dalších pramenech, i cizojazyčných
*** © Laboratoř geoinformatiky Univerzity J.E.Purkyně - www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí České republiky - www.env.cz
© Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
**** http://archivnimapy.cuzk.cz
***** Sněm království Českého 1883-1889 | 4. zasedání - stenoprotokoly | 16. schůze | Pátek 14. ledna 1887
(http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/016schuz/s016003.htm)
****** Na rozdíl od nedalekých Dolních Hbi, jejichž počátky sahají pravděpodobně až do dvanáctého století, kdy obec vznikla na tzv. solné stezce (která vedla z dnešních Solenic, přes Kamýcký hrad , do Prahy - a Horní Hbity míjela), což bylo samozřejmě určitou výhodou. Obě vsi však každopádně jsou také zajímavé svým názvem, který je jediný v celých Čechách.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Mapa stránek