Příroda
Příroda v okolí vesničky Horní Hbity se nijak zvlášť nevymyká přírodním a podnebním podmínkám Příbramska. Příbramsko je podbrdský region s hornickou tradicí a tokem Vltavy; leží ve středních Čechách na jihozápadním okraji Středočeského kraje. Hraničí na východě s Benešovskem, na jihus Píseckem a Strakonickem, na jihozápadě s regionem Plzeň-jih, na západě s Rokycanskem, na severozápadě s Berounskem, na sever s regionem Praha-západ.
K 1.1.2008 měl region rozlohu 1692,05 km čtverečných, správně byl členěn do 122 obcí (měst je zde 7, městysů 1 a vsí 114), žilo zde přes 1103 00 obyvatel, což znamená hustotu 65 obyvatel na km čtverečný.
Příbramský region je značně členitý s výrazným zalesněním krajiny. Krajina Příbramska se vyznačuje terénním zvlněním. Pozvolná stoupání vedou ze širokých údolí na táhlé hřebeny a plošiny; vrchy v horské brdské části přesahují výšku 800 metrů nad mořem. Na území Příbramka se nachází z hlediska přírodního nejvýznačnější území - Národní přírodní rezervace Drbákov–Albertovy skály. Přírodní hranici s územím Sedlčanska tvoří vodní nádrž Orlik, což je z hlediska objemu vody největší přehrada v republice; je vyhledávanou rekreační oblastí.
Příbramsko je pro své přírodní krásy i příhodnou polohu vyhledávaným turistickým teritoriem. Nachází se zde celá řada rekreačních ubytovacích zařízení. Velice oblíbené a rekreačně využívané je okolí vodní nádrže Orlík, ovšem v krajině lze nalézt i jiná, možná měně známá, ale rovněž půvabná místa.
Z hlediska významných zvláště chráněných druhů živočichů ve Středočeském kraji se na Příbramsku - tedy i v okolí Horních Hbit - vyskytuje zejména rak kamenáč - Austropotamobius torrentium. Je to rak dorůstající menších rozměrů, výjimečně do velikosti 9 cm. Obývá potoky a říčky s kamenitým nebo štěrkovitým dnem. Také můžerme nalézt chráněného korýše listonoha letního (Triops cancriformis)* - vyskytuje v přírodě od května do srpna až října, obývá periodické tůně. Dalším ohroženým druhem je ještěrka zelená – Lacerta viridis**. Jedná se o naši největší ještěrku. Obývá suché prosluněné lokality stepního a lesostepního charakteru, jako jsou skalnaté stráně, vinice, prosluněné okraje lesů apod. Také sysel obecný (Citellus citellus)*** je ohrožený. Je to typický zástupce stepní fauny, který je vázán na krátkostébelné travní porosty, ať přirozené nebo umělé (letiště, golfová hřiště). V současné době se vyskytuje na několika lokalitách v ČR - mezi jinými i na Příbramsku.
V těsné blízkosti Horních Hbit leží chráněný mokřad. Jablonná - mokřad, ležící v katastrálním území Horní Hbity, je nejvýznamnější lokalitou kuňky ohnivé (Bombina bombina)**** v České republice.
Na katastrálním území Horních Hbit se nacházejí také chráněné duby na Šenkýřově zahradě. Jedná se o dub letní (Quercus robur L.) ve výborném zdravotním stavu; chráněné pásmo je kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.
V okolí Horních Hbit lze také dobře houbařit. Hojně se vyskytuje zejména pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum)*****. Je to naše nejhojnější zástupkyně pýchavkovitých hub, která však bývá často nedoceňována a houbaři opomíjena, a to i přesto, že její chuť předčí mnohdy i některé druhy hřibů.
Horní Hbity leží v krajině, kde převládají vrchoviny. Podnebí je na většině území příznivé, spíše kontinentálního rázu. Přes léto je teplo a poměrně málo srážek (důvodem je dešťový stín Krušných hor). Zimy bývají chladnější, ve vyšších polohách se drží sníh déle.
Krajina je členitá, stoupání jsou však mírná. Převažují louky a pole, prostoupené hojnými lesními porosty jak jehličnatého, tak smíšeného charakteru. Pohled na krajinu kolem Horních Hbit ukazuje charakteristické půvabné tvary Povltaví, do kterých vesnička nenásilně zapadá****** ...
_____________
**** Zdroj - Foto: Marek Szczepanek (http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bombina_bombina_2_(Marek_Szczepanek).jpg)
Mapa stránek